Šalvěj lékařská a její účinky, na co je Šalvěj dobrá?

Šalvěj lékařská, často označovaná jako "spása světa," je bylinka známá svými fialovými květy a silnou vůní. Naši předkové ji považovali za magickou rostlinu díky jejím protizánětlivým účinkům a schopnosti zlepšit náladu. I když některé z těchto starověkých přesvědčení byly přehnané, šalvěj se skutečně osvědčila jako univerzální lék. Používá se v medicíně od dob antiky až po současnost a nové studie naznačují její potenciál v léčbě Alzheimerovy choroby.

Výskyt šalvěje

Šalvěj lékařská se původně vyskytovala pouze v některých částech Středomoří, ale dnes se jí daří na celém jihu Evropy, kde roste jak divoce, tak v zahrádkách. Do našich končin se dostala v 9. století a rychle se stala oblíbenou léčivou rostlinou i kuchyňskou přísadou. V kuchyni svou oblibou dokonce předčila petržel, a to nejen díky své výrazné chuti, ale také kvůli preventivním účinkům proti různým zdravotním potížím. I když u nás obvykle nezplaňuje, najdete ji v mnoha zahradách a domácnostech.

Pěstování šalvěje

Šalvěji lékařské se nejlépe daří na suchém, slunném stanovišti, ideálně ve vápnité půdě. Můžete ji množit výsevem od dubna do srpna nebo prostřednictvím několikacentimetrových řízků z mladých výhonů. Po pěti letech rostlina dřevnatí a ztrácí ochranné chloupky, takže je vhodné ji nahradit novou bylinkou.

Sběr šalvěje lékařské

Listy a nať šalvěje sbíráme od května do června, těsně před rozkvětem, kdy obsahuje nejvíce léčivých látek. Čerstvé listy lze využívat po celý rok, ale v zimě jejich účinky slábnou, takže jsou vhodnější pro dochucování pokrmů.

Ideální je sbírat šalvěj za suchého počasí, kolem poledne. Sušit ji můžete na stinném místě při teplotě do 35 °C, a to buď natrhané listy v tenké vrstvě, nebo svázanou nať. Sušená šalvěj by měla mít nazelenalou až šedou barvu, všechny žluté či hnědé listy je potřeba odstranit. Uchovávejte ji v uzavřené nádobě, aby neztratila své účinné látky.

Léčivé účinky šalvěje lékařské

Šalvěj lékařská má protizánětlivé a antibakteriální účinky a zabraňuje množení virů a hub. Její využití je skutečně široké, a doporučujeme ji především v následujících případech:

• Nadměrné pocení
• Průjem a nadýmání
• Gynekologické potíže (menstruační bolesti, záněty pohlavního ústrojí, močových cest)
• Omezení produkce mléka při odstavení dítěte
• Záněty ústní dutiny a krvácení dásní (kloktadlo)
• Pomalé hojení ran a plísňové onemocnění kůže
• Bolest v krku, angína, potíže s vykašláváním
• Opary
• Vyčerpání (květ) a nechutenství
• Křeče
• Vysoký krevní tlak
• Podpora trávení a dezinfekce trávicího traktu
• Zápach z úst a paradentóza

Šalvěj je výborná jako dezinfekce ústní dutiny po vytržení zubu, na afty nebo zánět dásní. Čaj nebo výluh ze šalvěje můžete použít jako kloktadlo nebo jej pít. Díky svým účinkům na ústní dutinu ji často doporučují i zubní lékaři.

Šalvěj lékařská je také přírodní antidepresivum, které blahodárně působí na lidskou psychiku, uvolňuje stres a napětí. V aromaterapii se používá pro svou příjemnou vůni jako přísada do esenciálních olejů a koupelí. Masáže se šalvějovým olejem mají uvolňující účinky, a olej se používá například na masáž podbřišku při menstruačních potížích.

Šalvěj je také populární ve formě tinktury, která je vhodná pro výplach ústní dutiny při zánětech v krku, bolestech zubů nebo na vnější použití při odřeninách. V kosmetice se šalvěj používá jako součást zubních past, ústních vod, antiperspirantů a šampónů. Její intenzivní vůně také odpuzuje hmyz, například šatní moly.

Nové studie naznačují možnost využití šalvěje pro stimulaci nervové soustavy a posílení paměti, a uvažuje se o ní jako o možném léku na Alzheimerovu chorobu.

Upozornění

Šalvěj není vhodná pro suchý a dráždivý kašel, protože může ještě více vysušovat. Neměla by se užívat ve velkých dávkách nebo příliš často, protože obsahuje tujon, který může být toxický. Těhotné ženy by se měly šalvěji vyhnout.