Zázračný Rakytník: Přírodní Poklad Plný Vitamínů
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Rakytník řešetlákový je fascinující rostlina, jejíž latinské jméno by se dalo přeložit jako „zářivý koňský trn“. Už staří Řekové prý jeho tenkými, plstnatými listy krmili koně, aby měli lesklou srst. Větvičky rakytníku umístěné za okna či dveře zase měly chránit před zlými duchy. Dnes si ho ceníme především pro jeho léčivé vlastnosti, které má i díky svému vysokému obsahu vitamínů. Keř rakytníku, oblíbený pro jeho zářivé plody, poskytuje také úkryt mnoha druhům ptáků.
Rakytník řešetlákový je 2 až 6 metrů vysoký, trnitý keř z čeledi hlošinovitých. Je dvoudomou, větrosnubnou rostlinou, která kvete během března až dubna ještě před vyrašením listů. Na podzim dozrávají jeho sytě oranžové bobule trpké chuti uspořádané do hroznů. Keř je dobře přizpůsoben nehostinným podmínkám a díky svým dlouhým a hlubokým kořenům si najde živiny i v nejchudší půdě, kterou zpevní a obohatí dusíkem. Má střídavé, krátce řapíkaté listy šedé barvy, které na podzim opadávají. Jeho listy jsou chráněny proti vysychání svou plstnatou rubovou stranou.
Pozor: Rakytník snáší i velmi slané půdy, a proto plody z takových lokalit nejsou vhodné ke konzumaci.
Výskyt rakytníku
Původní domovinou rakytníku řešetlákového je Mongolsko, kde roste především na stepích. Domovem je ale i v jižní Evropě, v pohoří Altaj a na Tibetské náhorní plošině ve výšce nad 5000 m. Přirozeně se vyskytuje na štěrkových říčních náplavách, pobřežních dunách a v suchých a světlých borových lesích. Do střední Evropy, kde ho známe jako ozdobný keř, se rozšířil asi před 17 000 lety. Díky své skvělé přizpůsobivosti drsným podmínkám ho najdeme také na pobřeží, v alpských oblastech nebo v drsných sibiřských mrazivých podmínkách.
Pěstování rakytníku
Rakytník řešetlákový je velmi nenáročný na pěstování. Snáší suché a chudé půdy, ale potřebuje dostatek slunce. Proto bychom neměli v blízkosti tohoto keře vysazovat jiné světlomilné rostliny do vzdálenosti 3 až 4 metrů. Rakytník můžeme vysadit i tam, kde potřebujeme zpevnit půdu, díky jeho rozsáhlému kořenovému systému. Je dvoudomý, takže je třeba vysadit samčí a samičí rostlinu pro dostatečné opylení, které probíhá po směru větru. Na opylení 9 samičích rostlin postačí jedna samčí. Keř kvete v dubnu a květnu a není příliš náchylný na škůdce.
Sběr rakytníku
Sklizeň rakytníku probíhá od srpna do října, kdy plody začínají zrát. Bobule se sklízí, pokud jsou sytě oranžové barvy, chutnají nakysle a jsou tvrdé. Přezrálé plody nejsou pro sklizeň vhodné. Sklizeň může být díky trnům keře nepříjemná, proto si ji můžeme usnadnit ostříháním postranních větviček a uchováním v ledničce k pozdějšímu odběru. Ideální je zpracovat rakytník ihned po sklizni, ale dá se také úspěšně sušit nebo zmrazit. Sušíme na teplém místě v jedné vrstvě, po sušení vyřadíme poškozené plody. Z rakytníku sklízíme pouze plody, listy ani kůra nejsou ke sklizni vhodné.
Tip: Plody rakytníku obsahují za deštivých dnů méně vitamínů.
Léčivé účinky rakytníku
Rakytník řešetlákový je bohatý na vitamín C a další vitamíny, jako je vitamín A a E. Zvláště ceněný je rakytníkový olej, který se získává z dužin i semen. Olej působí blahodárně na obranyschopnost organismu, pokožku i rakovinné bujení. Má antiseptické a protizánětlivé účinky, mírní podráždění, zpomaluje tvorbu vrásek a chrání před slunečním zářením. Urychluje hojivé procesy a předchází tvorbě jizev. Doporučuje se také jako doplňková léčba před ozařováním při rakovině hrtanu – několikrát denně se užívají tři kapky oleje z dužiny.
Rakytník se doporučuje užívat například při těchto problémech:
- Snížená obranyschopnost organismu
- Prevence jizev a vrásek
- Lupénka
- Nedostatek vitamínu C
- Chronická infekční onemocnění
- Prevence onemocnění srdce a oběhového systému
- Antioxidant
- Choroby sliznice a genitálií
- Rozpouštění hlenů
- Rekonvalescence a slabosti
- Katary
- Ekzémy
- Jarní únava
- Regenerace kůže a sliznic
- Tlumení bolesti
- Pomoc při popáleninách, omrzlinách, ranách a zapařeninách
- Vypadávání vlasů
- Akné a žaludeční vředy
- Regulace krevního oběhu
- Stimulace činnosti slinivky a jater
- Zácpa
- Zvýšení tělesné a duševní výkonnosti
- Kožní onemocnění
- Infekční onemocnění
Tip: Šťáva z rakytníku by neměla být delší dobu vystavena vzduchu ani být v kontaktu s kovy. Zpracovávat bychom ji měli vždy při nižších teplotách.
Rakytník v kuchyni
Z plodů rakytníku můžete připravit skvělé sirupy, kompoty, džemy, ale i zdravé pyré nebo indické lassi.
Rakytníkové pyré
Ingredience:
- Bobule rakytníku
- Med
- Vanilkový cukr
Čerstvé bobule rakytníku ihned po sklizni pečlivě propasírujte sítem na jemnou hmotu. Přidejte trochu medu a vanilkového cukru na dochucení. Pyré je velmi zdravé, osvěžující a plné vitamínů. Hodí se například do čaje. Směs skladujte v menších dávkách v chladničce.
Indické lassi s rakytníkem
Ingredience:
- 1 šálek jogurtu
- 1 šálek vody
- 3 polévkové lžíce rakytníkového sirupu
- 1 polévková lžíce medu
Metlou na sníh důkladně promíchejte vodu a jogurt, poté přidejte zbytek ingrediencí. Dobře vychlazené lassi můžete podávat.