Lichořeřišnice větší: Barevná léčivá rostlina z Jižní Ameriky

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus L.)

Lichořeřišnice větší byla objevena španělskými dobyvateli v 17. století v jihoamerickém Peru, což vedlo k jejímu označení jako „indiánská řeřicha“. Původně byla pěstována v klášterních zahradách, kde získala lidové názvy „kapucínka“ nebo „řeřicha kapucínská“ díky specifické ostruze na květu, připomínající mnišskou kápi. Ve viktoriánské Anglii se lichořeřišnice stala oblíbenou součástí květinových vazeb a dnes je ceněna pro své léčivé vlastnosti a výraznou chuť.

Tato jednoletá, plazivá bylina má zářivé květy v různých odstínech žluté, oranžové, červené a purpurové. Kvete od května do října a dorůstá výšky 10–35 cm, přičemž její plazivá lodyha může dosahovat délky až 3 m. Květy mají pět okvětních plátků, které tvoří výraznou ostruhu, a štítovité listy s voskovými krystalky zajišťují samočistící efekt a udržují půdní vlhkost.

Výskyt lichořeřišnice větší

Původně pochází z tropické Jižní a Střední Ameriky, ale díky šlechtění je dnes rozšířená po celém světě, kde se těší oblibě díky své barevné rozmanitosti.

Pěstování lichořeřišnice

Lichořeřišnice je nenáročná na pěstování, daří se jí i na méně kvalitních půdách. Upřednostňuje slunečné stanoviště, ale snese i mírný polostín. Mrazíky jí nesvědčí, takže ji sázíme ven až po 15. květnu, s předpěstováním můžeme začít už v březnu. Semena sázíme do hloubky 2 cm a při vhodných podmínkách se množí i samovýsevem. Rostlina kvete za šest týdnů po vysazení.

Sběr lichořeřišnice

Všechny nadzemní části rostliny jsou jedlé a léčivé a můžeme je sbírat po celou dobu vegetace. Lodyhy mají chuť podobnou pažitce. Zralá semena sklízíme od srpna do září a z nich lze připravit tinkturu. Lichořeřišnice není vhodná k sušení, protože tím ztrácí své léčivé vlastnosti.

Léčivé účinky lichořeřišnice větší

Lichořeřišnice obsahuje vysoký obsah síry a vitamínu C, což z ní dělá vitamínovou bombu. Je rekordmankou v obsahu luteinu, což je žlutooranžové barvivo blahodárné pro zrak a prevenci očního zákalu. Rostlina posiluje obranyschopnost, podporuje chuť k jídlu a zažívání. Má silné antiseptické a antibiotické účinky, účinně bojuje proti bakteriím, virům a houbovým onemocněním. Její šťáva omezuje růst bakterií jako Escherichia coli, Staphylococcus aureus a další. Rostlina nevytváří rezistenci vůči antibiotikům a účinně působí na infekce močových cest a dýchacích cest.

Doporučené použití

Lichořeřišnici se doporučuje užívat při:

• Podpoře zažívání a chuti k jídlu
• Zánětech a infekcích močových cest
• Infekcích horních cest dýchacích a plicních onemocněních
• Chřipkových onemocněních
• Houbových infekcích
• Špatně se hojících ranách
• Akné a problémech s vlasy
• Mírných bolestech svalů
• Úpravě menstruačního cyklu

Recepty z lichořeřišnice větší

Desinfekční zklidňující mast na akné a opary

• 5–10 ml čerstvě vymačkané šťávy z nadzemních částí lichořeřišnice (přibližně 1 hrst)
• 50 g méně mastného pleťového krému

Napařování obličeje párou

• Hrst drobně nasekané kvetoucí natě lichořeřišnice
• 1 litr vroucí vody

Spaříme lichořeřišnici v horké vodě a 10 minut napařujeme obličej pod ručníkem.

Lichořeřišnice v kuchyni

Květy a listy lichořeřišnice jsou skvělým doplňkem salátů, koktejlů a dezertů. Hodí se také do bylinkových olejů, octů a bylinkového másla. Její chuť připomíná řeřichu, ředkvičky nebo hořčičné semínko.

Kapary z lichořeřišnice

• Poupata lichořeřišnice (mladá, nerozvinutá a měkká)
• Stroužky česneku
• Čerstvý estragon
• Ocet

Poupata opláchneme, vložíme do nádoby s česnekem a estragonem, zalijeme octem a necháme měsíc macerovat.

Ocet z lichořeřišnice

• 1 hrst květů
• Ocet

Květy zalijeme octem a necháme týden uležet. Ocet lze použít na vlasy, ředěný v poměru 1:5 s vlažnou vodou.